Vytvořte si virtuální výstavu

 
 

X

1968 - Srpnová okupace a normalizace Československa

X
Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Vyznamenání Za zásluhy o Lidové milice bylo zřízeno zákonem č. 162/1969 Sb. ze dne 18. prosince 1969 k ocenění mimořádných zásluh o Lidové milice. Vyznamenání Za zásluhy o Lidové milice II. stupně se udělovalo jednotlivcům i kolektivům za zvlášť aktivní činnost, soustavně dobré plnění všech úkolů a za úspěšnou pomoc při budování Lidových milicí a zabezpečování jejich činnosti. Vyznamenání Za zásluhy o Lidové milice propůjčoval prezident Československé socialistické na návrh ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Dokument, bez kterého nebylo možné v době komunistické vlády překročit státní hranice s výjimkou zemí tzv. socialistického tábora. Výjezdní doložkou zavedlo komunisty ovládané ministerstvo již 23. února. Vydání výjezdní doložky byl složitý byrokratický proces, kterým mohl kdykoliv zabránit vycestovat nepohodlné osobě za hranice i přesto, že měla platný pas. Žádost o vydání musela být schválena celou řadou různých osob. Počínaje organizací komunistické strany na pracovišti, ředitelem školy, uličním výborem KSČ apod.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Dokument bylo nutné předložit při celní a pasové kontrole. Sloužil k přiznání peněz, cenností a cestovních potřeb vlastněných držitelem při odjezdu z republiky a návratu zpět. Doklad měl zabránit nelegálnímu obchodu a podloudným aktivitám jako byl vývoz valut nad finanční limit nebo pašování nedostatkového zboží. Proto během celní a pasové kontroly často proběhla kontrola zavazadel a osobní prohlídka držitele.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Pionýrská organizace vznikla na slučovací konferenci ČSM dne 24. 4. 1949 jako jednotná organizace dětí v Československu. Pionýry se děti mohly stát již od 8, 9 let, kdy se o přijetí rozhodovalo podle prospěchu a chování. Pionýrský kroj se skládal z tmavých kalhot (u děvčat sukně) bílé košile a šátku, jehož rudá barva měla symbolizovat krev dělníků prolitou v boji za lepší zítřky. Pevné propojení se školou a nedostatek kvalitních vedoucích vedl k formálnímu členství a faktické nečinnosti. Neutěšenou situací Pionýrské organizace se v polovině šedesátých let zabýval ÚV KSČ, ale pokus o reformu nastal až v roce 1968. Organizace měla být oddělena od školy, mít větší samostatnost a vedoucími se mohli stát i nečlenové. Reformní snahy byly ukončeny sovětskou okupací.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



V době komunistické diktatury mělo obyvatelstvo značně omezené možnosti cestovat. Cestovní pas sice platil pro všechny státy světa, ale držitel mohl cestovat pouze po zemích tzv. socialistického tábora, ale i zde byla jistá omezení, například pro cesty do Sovětského svazu a později v 80letech i pro Polsko a Maďarsko, kam bylo třeba ověřené pozvání od konkrétní osoby, nebo cesty byly omezeny finančním limitem. Pro cesty do zbytku světa byla nutná výjezdní doložka a příslušné devizové krytí. Mimo zájezdů pořádaných cestovními kancelářemi, bylo možné vycestovat po obdržení devizového příslibu. Cesty do zámoří a vzdálených tzv. pokrokových spřátelených zemí byly také umožněny zpravidla technickým a stavebním odborníkům a členům jejich rodiny.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Vojenská služba nebyla za reálného socialismu nikdy populární, ale snahy vyhnout se jejímu výkonu značně vzrostly v době normalizace jako jeden z důsledků všeobecné deziluze po sovětské okupaci. V období reálného socialismu alternativa vojenské služby neexistovala, ale bylo možné, za určitých podmínek, absolvovat zkrácenou vojenskou službu, nebo místo vojny nastoupit dlouholeté zaměstnání na rizikových pozicích v těžebním nebo těžkém průmyslu. Mnoho branců se snažilo získat průkaz o osvobození od vojenské služby tzv. modrou knížku. Tu bylo možné na základě lékařského vyšetření nebo díky známostem a korupci. Negativní výsledek lékařské prohlídky během odvodu nevedl k okamžitému uznání neschopnosti a branci byli povinni podrobit se následným vyšetřením. Snahy vyhnout se vojenské službě proto mohly skončit poškozením zdraví nebo i trestním postihem.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Vpád vojsk varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 vyvolal vlnu rozhořčení. Drtivá většina obyvatel republiky dávala najevo svůj nesouhlas nejrůznějším způsobem. Odsuzující projevy známých osobností bylo možné slyšet v rozhlasovém a televizním vysílání, kterému nezabránilo ani obsazení vysílacích studií okupačními vojsky. Do sdělovacích prostředků byly zasílány stovky protestních rezolucí podepisovaných členy pracovních kolektivů, společenských organizací a také organizací KSČ, ze které zároveň mnoho dlouholetých členů, na protest proti okupaci, vystupovalo. Souběžně s rozhlasovým vysíláním byla, během srpnových dnů, polepována veřejná prostranství Prahy a dalších měst četnými protestními plakáty nejrůznějšího obsahu. Od plakátů na podporu Alexandra Dubčeka a dalších známých osobností, přes výzvy k nespolupráci s okupanty a parodie agitačních sovětských kreseb po lidový černý humor.

Představujeme Vám originální sbírku předmětů odrážejících kulturu 50. a 60. let 20. století.



Brigáda socialistické práce (zkratka BSP) byla formou soutěžení za reálného socialismu. Idea Brigád socialistické práce vznikla v SSSR, kde byly takovéto kolektivy zakládány v 50. letech. Podle dobové terminologie bylo hnutí BSP „nejvyšší formou socialistického soutěžení. Plnilo náročné úkoly při socialistické výstavbě, upevňovalo výrobní vztahy a zvyšovalo kulturní úroveň pracujících.“ V Československu se toto hnutí plně rozvinulo za normalizace. Pracující na jednotlivých pracovištích se vyhlásili kolektivem, který soutěží o titul BSP. Pak probíhalo často formální hodnocení. Kolektiv byl Brigádou socialistické práce pojmenován zpravidla za 1-2 roky. Členové se také stali držiteli bronzového odznaku a později soutěžili o stříbrný a zlatý odznak. Získání odznaků bylo spojeno s oceněním, často vyšším osobním ohodnocením nebo přednostním získáváním podnikových rekreací.