Sbírka knižní kultury se zaměřuje především na doklady neknižní povahy 19., 20. a 21. století. Sbírka je rozdělena do několika sbírkových fondů podle jejich obsahu.
Sbírkové fondy se postupně doplňují i o nejnovější materiály tak, aby mohl vzniknout ucelený obraz vývoje knižní kultury na našem území v moderní době. Oddělení bylo též pověřeno správou dvou významných knižních celků KNM - Obrození a Bibliofilie, které jsou promyšleně budovány již od poloviny 20. století. Sbírky oddělení jsou pravidelně představovány na výstavách a jiných kulturních akcích. Sbírkové fondy oddělení jsou přístupné badatelům po dohodě s odpovědnými kurátory, kteří rádi zodpoví veškeré dotazy.
Sbírkové fondy oddělení:
Fond kramářských tisků je největší sbírkou svého druhu v České republice. Obsahuje přes 45 000 sbírkových předmětů (převážně kramářských písní, ale i modliteb a drobných tisků). Některé tisky jsou dochovány v podobě tzv. špalíčků, což jsou soubory především kramářských písní v lidové vazbě. Fond zahrnuje tisky ze 17. až 20. století. Kromě českých tisků jsou zde v menším počtu také tisky slovenské, německé, latinské a polské. V roce 1989 byl fond obohacen o významnou sbírku sběratele Rudolfa Hlavy ze Semil (1911-1988). Sbírka kupletů a populárních písní 20. století z pozůstalosti sběratele Rudolfa Hlavy vznikla jako doplněk k fondu kramářských tisků (asi 3 000 sbírkových předmětů). Kuplety a dobové populární písně (šlágry) byly vydávány v edičních řadách, které se však nedochovaly v úplnosti. Sbírka náboženských tisků je součástí fondu kramářských tisků. Z největší části se jedná o tištěné (zčásti také strojopisné a rukopisné) modlitby, v menší míře jsou ve sbírce obsaženy litanie, tzv. poutní knížky, památky na sv. biřmování, žalmy, biřmovací lístky, rozjímání, tzv. testamenty apod. Převážná většina náboženských tisků vznikla v 19. století.
Sbírka rukopisných zpěvníků je součástí pozůstalosti sběratele Rudolfa Hlavy. Tvoří ji asi 500 kusů sbírkových předmětů. Jedná se o zpěvníky zaznamenávající světské i duchovní písně, většina zpěvníků vznikla v 19. a 20. století. Sbírka zbožných vzpomínek patří tématicky k svatým obrázkům. Tvoří ji asi 450 sbírkových předmětů. Jedná se o drobné tisky, které obvykle obsahují černobílý obrázek s náboženským motivem, fotografii a stručnou informaci o zemřelé osobě, dále text krátké modlitby, popř. citáty z Bible. Soubor předsádkových papírů ze sbírky Rudolfa Hlavy obsahuje 518 ozdobných knihařských papírů, užívaných při vázání knih. Většina pochází z 19. a 20. století, několik papíru je i ze století osmnáctého. Sbírku doplňují menší soubory historických i současných předsádkových papírů.
Sbírka exlibris obsahuje více než 36 000 sbírkových předmětů (exlibris, akcidenční tisky) v dataci od 16 století do současnosti, nejvíce jsou však zastoupeny exlibris z 1. poloviny 20. století. Základem fondu jsou sbírky učitele Karla Jaroslava Obrátila, literárního vědce a sběratele dr. Miloslava Novotného a knižního grafika a typografa Aloise Chvály. Z nových přírůstků stojí za pozornost odkaz Jiřiny Paroubkové s 6000 ks exlibris a exlibristické literatury. Zajímavá je také kolekce heraldických exlibris a supralibros. Vedle českých knižních značek je zastoupena též zahraniční produkce z evropských států, ale také z Ameriky, Austrálie či Japonska.
Fond ilustrací, obsahující přes 10 000 sbírkových předmětů, podává přehled umělecké podoby české knihy zejména z období meziválečné avantgardy (umělci spolupracující s nakladatelstvím Václav Petr apod.); dokumentuje obsáhle čtyřicátá léta 20. století (ilustrátoři nakladatelství Josef Lukasík v Ostravě). Cílenou akvizicí byla sbírka obohacena o malíře a grafiky tzv. školy Zdeňka Sklenáře (J. Walterová, A. Khunová, J. Pileček, H. Konstantinová). Dobu před první světovou válkou reprezentují oblíbení autoři Artuš Scheiner, Čeněk Pražák, Věnceslav Černý a Adolf Kašpar. Fond je doplňován i o současnou knižní ilustraci. Fond ilustrací obsahuje také množství originálních knižních a časopiseckých obálek a návrhů k nim. Významnou součástí fondu jsou obálky Josefa Čapka z 20. let 20. století, dále návrhy obálek pro nakladatelství vzniklá po druhé světové válce (například práce Cyrila Boudy, Josefa Lieslera, Václava Sivka a dalších). Jedním z posledních přírůstků je soubor knižních obálek Václava Bláhy, vytvářených zejména pro tituly nakladatelství Odeon.
Soubor volné grafiky slouží jako doplňující a srovnávací materiál k dílu grafiků a ilustrátorů zabývající se knižní tvorbou. Sbírka obsahuje přes 500 grafických listů, nejvíce je zastoupen František Kobliha a Cyril Bouda. Součástí sbírky je také grafika Josefa Váchala z pozůstalosti Anny Mackové nebo rozsáhlá pozůstalost Ludmily Jiřincové, kterou v roce 1994 získala KNM darem.
Fond tiskařské štočky dokumentuje téměř všechny grafické techniky a způsoby výroby štočků, které sloužily pro tisk výzdoby knih a časopisů (přes 1500 sbírkových předmětů). Nejstaršími exponáty sbírky jsou matrice ocelorytů G. Doeblera z 30. let 19. století. Za zmínku stojí větší soubory štočků Josefa Čapka, Jana Paroubka, Josefa Hodka a Josefa Váchala.
Ve sbírce hmotných památek (přes 1100 sbírkových předmětů) jsou soustředěny předměty používané při knihtiskařské a knihařské činnosti. Základ sbírky tvoří knihařské nástroje získané ze zrušených knihařských dílen J. Dandy a J. Knoflíčka. Součástí sbírky jsou i osobní památky na Josefa Váchala nebo staré litery.
Základ fondu plakátů tvoří sbírka cca 700 plakátů sběratele Karla Jaroslava Obrátila zejména z období prvních desetiletí 20. století (plakáty reklamní, nakladatelské, politické). Ve fondu se nacházejí větší soubory plakátů A. Muchy, E. Orlika, K. Reisnera, J. Solara a J. Váchala z raného období jeho tvorby. Z nových přírůstků je třeba jmenovat zajímavý soubor plakátů H. Melicharové a J. Hodka. Fond doplňuje i současný plakát s knižní a muzejní tematikou většinou bohemikálního původu.
Fond nakladatelských pozůstalostí obsahuje přes 45 000 archiválií, které dokumentují činnost více než čtyřiceti pražských i mimopražských nakladatelů, knižních grafiků, typografů a sběratelů. Nejobsáhlejší je pozůstalost nakladatele Václava Petra. Ve fondu jsou také pozůstalosti nakladatelů - Josefa Pelcla, Vladimíra Žikeše, Jaroslava Picky, Leopolda Mazáče, Václava Poláčka, Františka Šimáčka, Josefa Lukasíka, J. R. Vilímka, Josefa Hladkého, Jana Pohořelého, L. K. Žižky a dalších. Historicky nejstarší je torzo pozůstalosti pražského tiskaře a vydavatele Bohumila Haase z první poloviny 19. století. Z knižní grafiky je nutno uvést pozůstalosti českého kaligrafa a knižního grafika Oldřicha Menharta a knižního úpravce Methoda Kalába. Velkou skupinu bibliofilů a sběratelů knižního umění zastupuje pozůstalost JUDr. Kamilla Reslera. Součástí fondu je též rozsáhlý soubor nakladatelských seznamů, letáků a knihkupeckých katalogů. Pozůstalost úředníka Bedřicha Přibila je základem fondu svatých obrázků, většinou naprosto unikátních z 18. a první poloviny 19. století. Sbírku, obsahující přes 2000 sbírkových předmětů, doplňují drobné pozůstalosti svatých obrázků z 19. a 20. století. Fond ještě doplňuje menší sbírka škapulířů a křestních psaníček.
Fond typografika obsahuje návrhy typografických řešení knih a příležitostných tisků, návrhy písem (zejména autorů O. Menharta a M. Kalába) a vzorníky abeced.