Luneta představuje dvojici aktů – muže v poloprofilu, obráceného zády k divákovi a hrajícího na píšťalu, a ženu klečící na draperii, která decentně zakrývá její klín. Žena má na pravém stehně položenou mělkou mísu s ovocem, čímž se výjev otevírá symbolickému čtení spojenému s plodností či smyslovými požitky. Kompozice je vystavěna na jemné souhře světla a tělesnosti, což dotváří smyslný, ale kultivovaný charakter scény. Celek připomíná alegorii hudby či harmonie mezi zvukem a tělem. Karel Špilár navrhl tuto lunetu pro velký sál Hotelu Beránek v Náchodě.