Hora Říp, ke které se vztahuje pověst o praotci Čechovi, se stala jedním ze symbolů národního obrození. Během 19. století se zde konaly četné tábory lidu, ze zdejší horniny byl odebrán jeden ze základních kamenů Národního divadla. Hora samotná a její okolí byly navštěvovány vlastenci a významnými českými osobnostmi. Velká národní manifestace se na Řípu konala u příležitosti svatojiřské pouti roku 1848. Tábor lidu konaný v létě roku 1914 měl charakter protiválečné demonstrace a byl rozehnán ozbrojenou mocí. Národní slavnost svobody, kterou odznak připomíná, byla oslavou československé státnosti.