Nárazový zapalovač dělostřeleckého granátu z bitvy u Krašniku. Bitva u Krašniku patří mezi první větší bitvy první světové války mezi armádami Rakouska-Uherska a Ruska. Uskutečnila se na východní frontě poblíž města Krašnik na území tehdejší „Kongresovky“ (Kongresové Polsko). Ruské jednotky utrpěly v bitvě porážku a stáhly se k Lublinu. V první fázi Velké války Rakousko-Uhersko nasadilo přes 3 miliony mobilizovaných, skoro půl milionu z toho tvořili čeští odvedenci. Po porážce Rakouska-Uherska od Srbů v bitvě na Drině hledalo velení způsob, jak si zlepšit pošramocenou reputaci. Jednotky generála Dankla tak donutily k boji dva ruské sbory na východní frontě. Třídenní bitva, která skončila vítězně pro rakousko-uherskou stranu, odvrátila na určitou dobu pozornost od neúspěchů v Srbsku. Po průniku k Lublinu však iniciativu znovu převzala armáda Ruska, která začala tlačit útočníka zpět na rakousko-uherské území. Jen v roce 1914 na východní frontě padlo nebo zranění utrpělo na 250 000 mužů. Boje brzy nabraly charakter zákopové války a fronta ustrnula. Generál Viktor Dankl byl po vítězné bitvě u Krašniku povýšen do šlechtického stavu a přijal jméno von Krasnik. Tento zapalovač daroval Muzeu Říčany už na začátku února 1915 jakýsi Jaroslav Koukal, snad účastník bitvy u Krašniku, který si jej odnesl na památku.