Kresba, Karel Čech-Tausík (9. 5. 1844, Prčice -28. 11. 1913, Praha), křtěn Karel Anton. Bratr dirigenta Adolfa Č. (1841–1903). Syn učitele. Hudební vzdělání získal jako vokalista u sv. Štěpána v Praze (regenschori Z. Kolešovský). Vystudoval Akademické gymnázium a nedokončil studium medicíny. Jeho první učitelkou zpěvu byla harfenistka StD M. Lehmann–Löw, poté pracoval s J. L. Lukesem a J. Lvem. Vystupoval v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, kde začínal společně se zpěvákem A. Krössingem. Po roce 1865 se zapojil do činnosti Umělecké besedy a seznámil se s B. Smetanou, který ho přivedl do PD. Debutoval 4. 1. 1868 jako Inkvizitor v Bendlově Lejle. Po odchodu basisty J. Palečka do Ruska (1870) převzal jeho role (Kecal, Smetana: Prodaná nevěsta, Mefisto, Gounod: Faust a Markéta, Kryšpín, Ricciové: Kryšpín a kmotra) a stal se prvním basistou PD. 1881 přešel do ND, avšak jeho působení bylo už 1882 přerušeno nemocí hlasivek, během které pracoval v administraci Národních listů.