Muzeum Království českého v Praze bylo založeno z iniciativy české šlechty 15. dubna 1818 jako soukromá společnost nazvaná Vlastenecké muzeum v Čechách, která si kladla za cíl prohlubovat vědecké poznání v zemích Koruny české. Mezi jeho zakladatele patřil hrabě František Antonín Kolowrat Libštejnský, který se rozhodl muzeu věnovat své mineralogické sbírky. Busta Františka Antonína Kolowrata Libštejnského patří k dalšímu monumentálnímu sochařskému souboru, který tvoří sedmnáct bust osobností, jež se v průběhu existence muzea zasloužili svou odbornou či organizační prací a zejména svými velkorysými dary a odkazy o vznik, růst a uspořádání muzejních sbírek. Jejich umístění před pilíře ochozu druhého patra připomíná poněkud triforiovou portrétní galerii v katedrále sv. Víta. Nejpočetněji jsou zde zastoupeni sochaři Bohuslav Schnirch, Antonín Popp, Stanislav Sucharda, Bohumil Vlček a Čeněk Vosmík. Záměr čestné portrétní galerie sice nebyl dovršen, ale i tento konečný výsledek představuje ve svém úhrnu i v jednotlivostech jeden z nejkvalitnějších sochařských výkonů ve výzdobě muzea. Lze proto jen litovat, že umístění těchto nadživotních plastik, jakkoli čestné a vhodně korunující velkolepý prostor dvorany, dovoluje návštěvníkům pouze nedostatečně ocenit zblízka jejich sochařské kvality.