Prakticky všechny turkmenské kmeny svou původně výhradně domácím potřebám sloužící vazačskou tvorbu postupně orientovaly na vývoz. Ten byl podporován státem jak za carské, tak sovětské éry a tomuto trendu neunikly ani kmeny žijící a kočující v Afghánistánu. Příkladem tvorby pro vyvoz je i prezentovaný koberec ensi (v Afghánistánu též nazývaný parda). Z jeho kompozice je vypuštěn horní, mihráb připomínající výstupek, v rozvržení i detailu chybí dřívější vysoká míra bezprostřednosti a improvizace. Barevna škála s tradičně dominantní červenou ztratila na životnosti. Osnova: béžová vlna, 48 přízi na dm. Útek: hněda vlna, 2 za řadou uzlů, 32 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetricky uzel na 2 osnovních přízích, 768 uzlů na dm². Příčné okraje: jen osnovní třasně. Podélné okraje: ploché obtáčeni přes čtyři dvojice osnovních přízí, hnědá vlna s příměsí chlupů ostatních zvířat.