Koberec pochází z hornatého jižního Íránu, z provincie Fárs, kde se až do současnosti uchovala tradicionální, etnicky rozrůzněná tvorba původně kočovných, dnes ve vesnicích usazených kmenů. S největší pravděpodobností jej lze určit jako dílo vazaček kmene Kaškájů. Celovlněný výrobek má v ose středového pole čtyři na výšku nad sebou posazené kosočtverečné medailony s drobnými háky na obvodu, uvnitř s množstvím stylizovaných kvítků v kosočtverečně šachovnicovém různobarevném seřazení. Kvítky vyplňují i koutové výplně s bílým a červeným pozadím a modročernou plochu pole, zde promíseny se stylizovanými stonky a snítky květů, kosočtverci a dalšími drobnými tzv. ochrannými prvky. V horní polovině koberce vazačky započaly sekundární boční medailony, pak myšlenku opustily a ponechaly je jako torza. V rustikální tvorbě nebyly podobné anomálie výjimečné a neubírají koberci na půvabu. V tmavé středové borduře má koberec stylizovaný květinový dekor. Uchoval si i pro provenienci velmi charakteristické vnější lemy na obou kratších stranách zdobené příčnými pásy drobných obdélníčků střídavých barev. Ač provenienčně charakteristický, nepatří koberec k nejkvalitnějším ve své druhové kategorii. Jeho vznik lze klást na počátek 20. století. Osnova: melírovaná béžová a hnědá vlna, 76 přízí na dm. Útek: rezavě hnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 42 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel na 2 osnovních přízích, 1 596 uzlů na dm². Příčné okraje: krátké tkané zakončení, třásně dodatečně odstřiženy. Podélné okraje: kulaté obtáčení červenou vlnou, místy střídá béžová, vlevo nahoře hnědá vlna střídaná béžovou.