Slavnostní představení Hálkova Krále Vukašína 18. listopadu 1862 zahájilo dvacetiletou činnost divadla, které bylo coby původně zamýšlený krátkodobý předchůdce Národního divadla nazváno divadlem Prozatímním (s oficiálním názvem Královské zemské prozatímní divadlo v Praze, později Královské zemské české divadlo v Praze). Jednalo se o první stálou českou profesionální scénu, patřící k nejvýznamnějším institucím svého druhu v českých dějinách. Soustředili se v ní nejlepší herci, zpěváci, tanečníci i inscenátoři té doby. V Prozatímním divadle byly například poprvé uvedeny všechny opery Bedřicha Smetany, který stál po osm let v čele operního souboru. Během posledních sezón se v Prozatímním divadle postupně konstituoval umělecký soubor, který v roce 1883 plynule přešel do Národního divadla jako vrcholné české divadelní instituce.