Jaký předmět si přejete najít?
Podle čeho chcete vyhledávat?
Císař Leopold I. povyšuje Johanna Ulricha Kleblsperga, podplukovníka jízdního pluku vévody lotrinského, do českého stavu svobodných pánů, polepšuje mu erb a uděluje mu predikáty Wohlgeborn a Freyherr
Popis
Znak: popis na fol. 5b - 7b, miniatura na fol. 7a, 161 x 171 mm.
Čtvrcený štít se srdečním štítkem, který je polcen. Vpravo v červeném leží v patě pole dvě turecké hlavy, každá s hnědým vousem a stříbrným turbanem a na nich stojí do středu obrácený stříbrný gryf s červeným jazykem a se zdviženým ocasem. Vlevo ve zlatě jsou na zeleném pahorku 1) dva zelené jetelové trojlístky s prohnutými stonky 2). 1. a 4. ve stříbře jsou tři červená šikmá břevna 3). 2. a 3. v červeném je stříbrné kosmé břevno se třemi zlomenými šípy hrotem vzhůru 4). Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě křídla, pravé děleno zlato - černě, levé červeno - stříbrně, mezi nimi vyrůstá červeně oděná, zlatě korunovaná zlatovlasá panna bez rukou přepásaná stříbrnou uherskou šerpou, přikrývadla černo - zlatá; II. tři zkřížené šípy hroty vzhůru5), přikrývadla červeno - stříbrná.
Miniatura je ve zlatém rámečku. Znak stojí na trofeji nakupené na oranžovorůžové podlaze. Přímo pod znakem jsou vedle sebe dva dřevěné soudky a před nimi dva zlaté tympány s bílou membránou, zahalené zlatou vyšívanou látkou. Na membráně tympánů leží po jedné hnědé paličce. Vpravo od soudků a tympánů se trofej dále sestává z: bronzové dělové hlavně, turnajské přílby, železných dělových koulí, šrapnelu, železného, zlatě kovaného a uvnitř purpurem vyloženého kyrysu, železného rundače pobitého po obvodu zlatými hřeby, tří železných halaparten na hnědém ratišti, purpurového jezdeckého praporce se zlatými třásněmi po obvodu, který je na hnědé žerdi s železným hrotem, tří praporců, prvního modrého na žerdi se zlatým hrotem, druhého žlutého s černým, zlatě korunovaným orlem na žerdi s železným hrotem, třetího bílého na žerdi s železným hrotem, dvou zlatých partyzán a železné píky. Vlevo od soudků a tympánů se trofej dále sestává z: bronzové dělové hlavně, purpurového a bílého turbanu ozdobeného zlatou sponou a zlatým péřovým chocholem, železných dělových koulí, šrapnelu, zeleného, zlatě okovaného toulce plného bíle opeřených šípů, toulec má ocelově zbarvený řemen připnutý zlatými očky, okrového bubnu se žlutou membránou a hnědými šňůrami, dvou hnědých paliček, tří železných partyzán, čtyř železných pík, dvou pušek, z nichž jsou viditelné pouze hlavně, modrého jezdeckého praporce se zlatými třásněmi po obvodu a s vyšitým tureckým nápisem, jezdecký praporec má žerď zakončenou trojzubým hrotem, dalších dvou praporců, jejichž žerdě jsou zakončeny zlatým půlměsícem, prvního purpurového a druhého žlutého a dvou bunčuků, prvního s bílým ohonem, druhého se zlatým ohonem. Trofej se znakem je umístěna v čele čtyřbokého altánu. Dva přední sloupy altánu stojí na bílých hranolových soklech, mají zlaté patky, bílé válcovité dříky a zlaté akantové hlavice. Hlavice nesou růžovou klenbu, na jejímž středu je připevněn zelený věnec, uvnitř něhož se nachází oválný štít s císařským znakem: ve zlatě černý, císařskou korunou korunovaný orel s červenými jazyky a zlatými aureolami, na prsou nese orel zlatě korunovaný a řádem Zlatého rouna ovinutý španělský štít, který je čtvrcený s polceným srdečním štítkem, vpravo v červeném stříbrné břevno, vlevo ve zlatě dvě modrá kosmá břevna, 1. a 4. ve stříbře tři červená břevna, 2. a 3. v červeném stříbrný dvojocasý, zlatě korunovaný lev. Na hlavicích sloupů je po jedné zlaté kartuši korunované královskou korunou. Kartuš vpravo je šikmo nakloněná a je v ní španělský štít se znakem Uher: polceno, vpravo sedmkrát děleno stříbrně a červeně, vlevo v červeném zelené, zlatě korunované trojvrší se stříbrným patriarším křížem. Kartuš vlevo je nakloněna kosmo a je v ní španělský štít se znakem Čech: v červeném stříbrný dvojocasý, zlatě korunovaný lev se zlatou zbrojí. Za klenbou je vidět modrý, zlatě obroubený baldachýn se zlatými třapci. Zadní sloupy altánu jsou bílé, hranolovité. V jejich horní části je měděné klepadlo ve tvaru lví hlavy, z jehož kruhu visí dolů měděný trs listí a ovoce. Za altánem je vidět obloha, dole růžová a nahoře modro - bíle oblačná.
1a) Listina, resp. její ediční záznam je na CD-ROM-u zařazen znovu, a to pod číslem 420 v části věnované osobním privilegiím ve vztahu k obléhání Prahy r. 1648. Na rozdíl od několika podobných případů (kdy se opakují ediční záznamy v uvedené části a částech věnovaných soupisu erbovních listin AMP a ANM, neboť se zachovaly v těchto archivech v originálu) stalo se tak u edičního záznamu č. 420 na přání editora příslušné části (J. Županiče) dodatečně, těsně před výrobou CD-ROM-u, tudíž byl ediční záznam č. 420 zařazen nejen mimo chronologické pořadí listin, ale po dokončení rejstříkových hesel. Ta proto odkazují pouze na stejnou listiny, editovanou (Dr. M. Fialou) zde pod č. 220 (pozn. J. Hrdlička). - 1) V miniatuře je trojvrší. - 2) V miniatuře mají trojlístky zkřížené stonky a jsou otočené k sobě. - 3) V miniatuře jsou břevna kosmá. - 4) V miniatuře mají šípy přirozené dříky, železné hroty a stříbrné (přirozené) opeření. - 5) V miniatuře jsou šípy stříbrné.
Císař Leopold I. povyšuje Johanna Ulricha Kleblsperga, podplukovníka jízdního pluku vévody lotrinského, do českého stavu svobodných pánů, polepšuje mu erb a uděluje mu predikáty Wohlgeborn a Freyherr
Podsbírka
Fond
Skupina
Erbovní listiny
Instituce
Národní muzeum - Historické muzeum
Lokalita
Materiál
Datace
Technika
Tisk
Rozměr
Výška: 30,1 cm, Šířka: 26,6 cm
Literatura
Meraviglia 1886, s. 130, tab. 64; Blažek 1885, s. 32, tab. 17; Doerr 1900, s. 154; Schimon 1859, s. 73; Kneschke 1859-1870, V., s. 120-121; Gotha Grafen 1848, s. 348-350; ČDK, kart. 449.
Datum vydání
25. listopadu 1669
Inventární číslo
(B) 636