Tato neokázalá video-performance, zinscenovaná přímo pro kameru v soukromém prostoru, byla způsobem, jak se vzdálit od oficiálního uměleckého světa a utlačující reality - oficiální propagandy a ideologické indoktrinace, jež zahlcovaly masová média komunistického Polska hlavně během období stanného práva. V díle Moje divadlo (Mój teatre, 1985) Robakowski podává svou definici prostoru pro osobní svobodu: „Je to osobní divadlo, kde vás nikdo nezastaví, nikdo vás neopraví, nikdo vám nic nezakáže, nikdo vás neurazí.“ (text: František Zachoval)