Pád je u Rullera drastickým obrazem náhlého přerušení lidského pohybu, dopadem živé hmoty na zem. Pád ale u Rullera nikdy není koncem představení, naopak se objevuje jako vstupní motiv. Akce nese stále bodyartový základ, ale obsahuje i sochařskou tělesnost. Autor se s hlínou „sbližuje“ celým tělem, chce jí být obalen i proměněn. V performanci lehá umělec do hlubokého bláta, kterým je proměněn tak, že to přestáváme pociťovat jako znečištění a vnímáme jen neobvyklou metamorfózu těla, zřetelnou. Tomáš Ruller, Padání; 4:43 min. (243 s.), edice: 1/3