Historik umění František Šmejkal řadí tento obraz k variantám tématu Théseova návratu, které souvisí s tísnivou atmosférou po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Objevuje se zde obrovský šestiboký krystal představující symbol řeckého racionalismu, jenž kontrastuje s iracionálními osudovými silami antického mýtu i neúprosností „velkých“ dějin Evropy 20. století. V rozlehlé modrozelené ploše je vsazena plocha okrové barvy, která sahá místy téměř až ke krajům. Nad touto plochou se vznáší krystal - hranol o šestiúhelníkové podstavě, kterou je natočen k divákovi. Podstava je bílá, tři viditelné, ubíhající stěny jsou modré a černě vyšrafované. Napravo pod krystalem je vidět jeho kosodélníkový šedý stín. V místě kde končí okrová plocha stojí fragment stavby podobné barvy, je však tmavší o šedé stíny a černé šrafování. Tvoří jej dva klenuté oblouky, které jsou postavené kolmo na sebe a něco zdiva. Při horním kraji obrazového rámu je vodorovný, tmavý (téměř černý) pruh.