Z historického Balúčistánu při severním pobřeží Arabského moře se část nomádských Balúčů snad v 18. stol. vydala na sever, na území mezi hranicemi dnešního sverovýchodního Íránu, západního Afghánistánu a jižního Turkmenistánu. Termín balúčské koberce nebo přesněji koberce v balúčské tradici však zahrnuje nejen jejich tvorbu, ale navzájem většinou obtížně rozlišitelnou produkci nejméně sedmi kmenů žijících v této oblasti. Tento koberec je spíše mladšího data a lze jej k balúčské skupině přiřadit jen rámcově. Má pro balúčskou tvorbu typický tvar mihrábu s obdélníkovým štítem, typická je i barevnost, uplatňující nahnědle fialové a okrově béžové barvy v základu bordur a mihrábového pole a tmavomodrou a hnědou v ornamentu. Chybí kontrastní, spoře, avšak výrazně uplatněné akcenty čistě bílé, známé z jiných balúčských kusů. Dodatečně k celovlněnému výrobku našité bavlněné třásně jsou nevhodným novodobým doplňkem. Koberec vznikl nejspíše na počátku 20. století. Osnova: bílá vlna, 76 osnovních přízí na dm. Útek: hnědá vlna, 2 za řadou uzlů, 48 uzlů na dm. Vlas: vlna, asymetrický uzel, 1824 uzlů na dm². Příčné okraje: tkané zakončení, původní třásně kráceny a dodatečně našity bavlněné. Podélné okraje: ploché obtáčení přes dvě skupiny osnovních přízí, hnědá vlna.