Znak: popis na fol. 5b a 6a, miniatura na fol. 5a, 166 x 151 mm. Čtvrcený štít s korunovaným srdečním štítkem. Ten je červený se stříbrným břevnem, nad břevnem je černá iniciála L., na břevnu a pod břevnem se vidí po jedné černé iniciále F. 1. a 4. v modrém je na zelené půdě 1) červená 2) kvádrovaná studna s visícím lanem. 3) 2. a 3. ve zlatě je polovina černého korunovaného orla s červeným jazykem. 4) Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě rozevřená křídla 5), mezi nimi je na zlatém půlkruhu zlatý kříž 6); II. na zelené půdě je červená kvádrovaná studna vystavená do podoby věže 7) 8). Na štít lze místo příleb s klenoty stavět korunu. Miniatura je ve zlatém rámečku. Na fialové plošině, jejíž čelní strana je ozdobena zeleným reliéfem vpravo s odpočívajícím pastýřem držícím troubu, vlevo se shlukem skal, sedí dva zlatovlasí amorci. Amorek vpravo má kolem beder ovinutý červený šál a bílá křídla s šedým a červeným pruhem. V levé ruce nese udělovaný znak s přílbami a klenoty. Amorek vlevo má kolem beder a přes pravé rameno ovinutý modrý šál a má bílá křídla s fialovorůžovým pruhem. V pravé ruce nese zlatou kartuš se štítem udělovaného znaku, na němž je koruna. Před plošinou je pod amorky trofej. Vpravo se sestává z: turnajské přílby se žlutým, modrým a červeným perem, fialového bubnu s bílou membránou a zlatými šňůrami, dvou praporců, prvního žlutého s černými iniciálami L. I., druhého modrého, přední praporec má zlatý hrot, železné partyzány, devíti železných pík na dřevěném ratišti a knihy s oranžovou ořízkou v červených, zlatotiskem zdobených deskách sepnutých dvěma zlatými přezkami. Vlevo se trofej sestává ze čtyř zavřených knih, černé se zlatou ořízkou, purpurové s modrou ořízkou, modré s bílou ořízkou a modré s purpurovou ořízkou, desky knih jsou zdobeny zlatotiskem, otevřené knihy, dvou zlatých kružítek, zlatého kalamáře s bílým brkem, zlatého astrolábu, dvou purpurových tympánů s bílými membránami zahalených žlutými zástavami s iniciálami L I, dvou zlatých paliček, meče, z něhož je vidět pouze zlatý jilec a záštita, muškety, z níž je viditelná pouze hlaveň a část předpažbí, železné halapartny a zlaté polnice. Na plošině stojí po stranách po jedné ženské postavě. Žena vpravo představuje Mír. Je oděna v modrý spodní šat, v purpurový svrchní šat bez rukávů a žlutý antický krunýř. Opásána je zlatým opaskem, na němž visí meč se zlatým jilcem a záštitou, na zádech jí povlává červený plášť, obuta je v karmínové, zlatě zdobené caligy, na hlavě má zlatou přílbu s modrým, purpurovým a červeným perem. Má světlé vlasy, v pravici drží zelenou palmovou ratolest, v levici zelený vavřínový věnec. Žena vlevo zosobňuje Spravedlnost. Je oděna v oranžový svrchní a žlutý spodní šat, bílou košili a modrý krunýř, který je zlatě opásán a na levém rameni je opatřen zlatým polním odznakem. Z ramen jí splývá purpurový plášť sepnutý pod krkem zlatou sponou, obuta je v modré caligy, v žlutých vlasech má vetknuta tři pera, žluté, modré a oranžové. V pravici zdvíhá do výše zlaté váhy, v levici drží železný meč se zlatým jilcem a záštitou. Za alegoriemi stojí na plošině světle fialovošedý oblouk s růžovými římsami vybíhající vzhůru do špice. Mezi římsami je na každé straně oblouku zelený reliéf. Vpravo představuje reliéf Ganymeda unášeného orlem, vlevo odpočívající Níké. Nad udělovanými znaky je purpurový stan s modrým lemem, který je pokryt znaky. Uprostřed je císařský znak: zlatý, řádem Zlatého rouna ovinutý štít s černým orlem s červenými jazyky nesoucím na prsou červený štítek se stříbrným břevnem, štít je korunován císařskou korunou. Po každé straně znaku je po čtyřech dalších znacích. Vpravo jde o tyto znaky (zprava doleva): I. arcibiskup trevírský: ve stříbře červený tlapatý kříž, korunováno knížecím kloboukem; II. arcibiskup kolínský: ve stříbře černý tlapatý kříž, korunováno knížecím kloboukem; III: arcibiskup mohučský: v červeném stříbrné kolo o osmi špicích, korunováno knížecím kloboukem; IV. král český: v červeném vlevo hledící stříbrný dvojocasý, zlatě korunovaný lev s červeným jazykem, korunováno zlatou korunou. Vlevo od císařského znaku jde o tyto znaky (zprava doleva): V. vévoda bavorský: rozděleno červenou špicí se zlatou sférou, vpravo modro - stříbrně routováno, vlevo v černém zlatý lev s červeným jazykem, korunováno knížecím kloboukem; VI. vévoda saský: sedmkrát děleno zlatě a černě, přese vše kosmo jde zelená routová koruna, korunováno knížecím kloboukem; VII. markrabě braniborský: ve stříbře červená orlice, korunováno knížecím kloboukem; VIII. falckrabě rýnský: rozděleno červenou špicí se zlatou starou císařskou korunou, vpravo modro - stříbrně routováno, vlevo v černém zlatý lev s červeným jazykem, korunováno knížecím kloboukem. Obloukem vede průhled do krajiny, za plošinou je zelená tráva, dále přechází krajina do modra s růžově konturovanými siluetami skalnaté hory na jejímž úpatí se nacházejí antické ruiny. Nad krajinou se klene modrá obloha. 1) V miniatuře je zelené trojvrší. - 2) V miniatuře je studna hnědá. - 3) V miniatuře je toto pole malováno jako druhé a třetí. - 4) V miniatuře je toto pole malováno jako první a druhé. - 5) V miniatuře jsou křídla černá. - 6) V miniatuře má pravá přílba černo - zlatá přikrývadla. - 7) V miniatuře je v klenotu na zeleném trojvrší stříbrná věž o třech stínkách, která je prolomena v přízemí bránou a dvěma černými okny v patře, v bráně se vidí studna ze štítu. - 8) V miniatuře má levá přílba červeno - stříbrná přikrývadla.