Honosná souprava kování řemení meče karolínského původu zdobená plastickým rostlinným ornamentem. Mezi nejvýznamnější soubory ze sbírek Národního muzea patří pohřební výbava knížecího dvojhrobu z Kolína. Jedná se o nejbohatší archeologický celek z raně středověkých Čech, který svým významem dalece přesahuje hranice našeho území. Hrob muže a ženy byl objeven náhodně roku 1864 při práci v cihelně. Vedle unikátních předmětů západoevropského původu, k nimž lze zařadit drahocenný meč opatřený řemením zdobeným honosnými kováními, stříbrný zlacený kalich, skleněné nádoby z porýnských dílen či bronzové zlacené a stříbrem plátované ostruhy, zdobené filigránem a granulací, se tehdy před dělníky objevily šperky velkomoravského charakteru a moravské či domácí provenience, jako například bubínkovité náušnice, gombíky nebo kovové korály. Hruď mrtvého zdobil slonovinový amulet opatřený zlatými manžetami. Vzhledem k nedostatku analogií byl unikátní nález dlouhou dobu považován za hrob husitského předáka Prokopa Holého, který padl roku 1434 v bitvě u nedalekých Lipan. Kalich z kolínského hrobu byl dokonce upraven pro bohoslužebné účely a využíván v místím evangelickém kostele. O změnu interpretace nálezu se zasadil především redaktor Památek archeologických a dlouholetý kustod prehistorického oddělení Muzea Království českého J. L. Píč, považovaný za jednoho ze zakladatelů české odborné archeologie. Dnes je hrobový celek datován do 9. století a v mrtvém muži spatřuje současná věda zástupce nejvyšší české politické elity období krátce předcházejícího vzniku českého státu; člověka, který intenzivně komunikoval s elitami franské říše. Kolínský nález stále vyvolává řadu odborných otázek a podnětů - a není se čemu divit, nabízí totiž srovnání předmětů kterými se honosili muži i ženy, představuje propojení různých kultur, přispívá k pochopení synkreze křesťanského a pohanského světa.